Příběhy dvou P: Píchač ze slavného rodu

Díl pátý

2009

Již od pradávných časů žil byl na Turnovsku jeden slavný orienťácký rod. Byli to tedy sportovci tělem i duší od první generace, to se musí nechat, ale musím prásknout, že minimálně jeden člen tohoto rodu si občas i zakouřil. V té době jeden z nejmladších nositelů jeho jména, alespoň tedy z těch, kteří zůstali lampiónům věrni, byl pořadatelem PéPéček. On měl tedy trochu pověst flinka, ale píchat, to on uměl parádně.

Nepamatuji se, kdy se na PéPéčkách píchalo poprvé. Asi se tam píchalo již od PPravěku, píchá se i dnes a píchat ještě dlouho bude. Ale jednoho dne tomu byl dán řád a jasná pravidla. Tak vznikl Píchač. Nejstarší z dosud dochovaných a stále oblíbený a rozvíjející se doprovodný závod, o jehož věhlasu se mluví i na jiných letních závodech a který brzy PéPéčka přeroste a ty se pak stanou zase jeho doprovodným závodem. Inu, vývoj nezastavíš a mezi píchání a chtíč závodníků po této akci, neradno se stavět.

Momentka z finále Píchače PP 2015. (Foto: Jan Schulhof)

Momentka z finále Píchače PP 2015. (Foto: Jenda Schulhof)

V památném ročníku 2009 se poprvé v historii PP píchalo na Paldě u Rovenska pod Troskami. V kvalifikaci se píchalo v trávě, ve stínu břízek, píchalo se mezi stany a chatkami a dost možná i ve stanech a v chatkách. Tradičně šestnáct nejrychlejších píchačů postoupilo do večerního finále. Mezi nimi i obhájce titulu Vory, tradiční chrastavské píchačky Eliška a Zůza, Píchač ze slavného rodu a Bejk.

Finále se mělo konat ve stráni pod terasou místní kempové restaurace. Hlavní pořadatel nic nepodcenil, louku si posekal, vymezil koridory pro dvě paralelní tratě, zapíchal do země stejný počet lampionů pro každou trať a nainstaloval ohňostroj na cílovou čáru. Slunce pomalu zapadá za Trosky, od stánku se line mišmaš hospodských zvuků a hlasů, prostě PéPéčková podvečerní idylka. Ticho před bouří. K nelibosti pár veteránek klid příjemného srpnového večera naruší až vyndání reproduktorů ven na terasu. Vše se zdá být připraveno.

Současný český reprezentant zachycen při píchání v kvalifikaci památného ročníku 2009.

Současný český reprezentant zachycen při píchání v kvalifikaci památného ročníku 2009.

3-2-1, píchej!“, stihne ještě hlavní pořadatel odstartovat první vyřazovací souboj, když ho obestoupí dva veselí PéPéčkoví účastníci Hóna a Pyřin, rychlým synchronizovaným chvatem uzmou oba funkční mikrofony pro sebe a spustí nekonečnou kanonádu hlášek, dvojsmyslů a více či méně povzbudivých (pro někoho odpudivých) průpovídek. Hlavní pořadatel a posléze i Vlastník aparatury provedou ještě několik pokusů vzít si jejich náčiní nazpět – po dobrém, po zlém, lstí, nečekaně či náhodou. Ale marná snaha. Tohle legendární píchačské komentátorské duo již mikrofony nepustí.

Slabší povahy nechť si zacpou uši. Maminka desetiletého nečekaného finalisty – Bejka střídavě odvrací zrak a střídavě otáčí oči v sloup, chvílemi jí zase cukají koutky rtů pod červenajícími se tvářemi. Nakonec ani ona neudrží výbuch emocí a smíchu, když očividně neví, jestli se té přímočaré výchově má smát nebo nad ní plakat. To třeba když se nad celým kempem line vzduchem, že teď ani není zřejmé, jestli Bejk píchá proti Zuzce a nebo s ní. „Pojď do ní, píchej Bejku, narvi to tam, už to bude!“ A bylo!

Bejk nakonec sice do superfinále neproklouzl, ale zato tam proklouzl zástupce pořadatelů PéPéček, kterému už po jeho prvním kole ten večer neřekl nikdo jinak než „Píchač ze slavného rodu“. A tak se Píchač ze slavného rodu, propíchal až do velkého superfinále. V ringu zbyli poslední dva. Poslední dva, kteří měli tu čest si ten večer ještě jednou pořádně zapíchat.

3-2-1-píchej!“, bylo tradičně odstartováno velké finále. Píchač ze slavného rodu a proti němu obhájce titulu Vory. Souboj titánů, souboj dvou různých stylů. Na první pohled tak trochu pozvolné a neohrabané, ale mrštné a vytrvalé skoky dlouhána Voryho a proti němu rychlé výbušné silové pojetí mlaďáka ze slavného rodu. V otočce došlo i na lokty.

Aréna pro tento památný ročník Píchače byla v poměrně prudkém svahu, cíl na jeho vrcholu. Terasa a okolí obsypáno horlivými fanoušky a komentátorské duo se už v tak ohlušující atmosféře překřikovalo, jak ladně, rychle a pečlivě kdo (koho) píchá. Hroty kleští drtí papírové průkazky o sto šest, jen to vždy správně nastavit a strefit se do správné díry.

Dobový plakát kvalifikace Píchače PP 2009. (Foto archiv: DW)

Dobový plakát kvalifikace Píchače PP 2009. (Foto archiv: DW)

Slunce již definitivně zapadlo za Trosky a rosa zkropila svažitý finálový ring. Voryho habánské úskoky a lehké přísuny se ukazovaly jako efektivnější cesta na dostatečně vlhkém povrchu, než urputný silový boj s každým podklouznutím, který předváděl Píchač ze slavného rodu.

Stopky ukazovaly 33 vteřin od startu, hlavní pořadatel zapálil zápalnou šňůru připraveného ohňostroje, Bejk už byl dávno ukládán ve stanu na kutě, blížil se cíl. Poslední vpich, poslední přískok a první Voryho větší podklouznutí na trati, a to rovnou přes zápalnou šňůru na cílové čáře. Ohýnek dodoutnal, chrliče nevydaly ani jiskřičku, kýžené vyvrcholení nepřišlo, ale Vory chrlil na všechny strany radost z obhajoby titulu. Právem potvrdil, že je nejlepším Píchačem v dosavadních dějinách této prestižní soutěže, a věřte nebo ne, je jím do dnes. Mr. Píchač.

A Píchač ze slavného rodu? Voryho sice neporazil, ale poctivý trénink nevzdal, a nakonec se rozhodl vzít své nově nabyté honosné jméno za své a převzal postupně pořadatelství tohoto klání.

Jo PéPéčka jsou prostě vždy o krok napřed. A tak jsme asi jediný závod, kde se nejdřív píchá a až potom je párty..

 

Líbí se Vám Příběhy dvou P? Přečtěte si další příběh z tohoto cyklu!

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s